Náš příběh
Jak jsem poznal tu pravou
Na den, kdy jsem viděl Terezku poprvé, nikdy nezapomenu. Bylo to v jedné z předchozích firem, kde jsem byl zaměstnaný už nějakou dobu. Jednoho běžného pracovního dne jsem na chodbě spatřil dívku, kterou jsem tam ještě neviděl a něco mě na ní zaujalo. Lhal bych, kdybych tvrdil, že to byly jen její krásné velké oči. Pamatuji si, že jsem si jen říkal, „doufám, že tady taky pracuje a že ji nevidím naposledy“. Ještě ten den nesla „úplně náhodou“ poštu do naší IT kanceláře, kde nikdy předtím nebyla. Od té chvíle jsem na ní nepřestal myslet. Na to, že jsme se během předchozích měsíců, co už jsme tam oba pracovali, nikdy nepotkali, jsme těchto náhodných setkání měli najednou víc a víc. Všiml jsem si, že zůstat v práci o něco déle najednou není žádný problém. Našemu společnému štěstí přispěl i firemní večírek, který prolomil ledy a my jsme od té doby ani den bez sebe být nemohli.
Poznali jsme se
Žádost o ruku
